Jedním z největších překvapení gotické scény poslední doby je bezesporu norská Tristania. Kapela má za sebou několik let strmého vzestupu a dnes již tři řadová alba. Žánrově se řadí k nově vznikajícímu white metalu, který nemá daleko ke gotice. Když se řekne slovo "white", leckdo si vybaví, o čem je řeč. Název nebyl vybrán náhodou. Názorově má mladá šestice (dnes sedma) skutečně daleko ke krajanům Emperor, Dark Throne a jim podobným. Tristania je revoltou mezi revoltujícími, ale i jako zapřísáhlý antikrist se musím poklonit před jejich hudbou. V jejím případě se nejedná o prosté opakování zažitých principů daného žánru. Naopak, jejich tvorba je podle mě mnohem dál než je tomu u stagnujících kolegů Therion a mnohých dalších. Poprvé se vepsala do povědomí fanoušků svým debutem "Widow`s Weeds", kde za uměním hudebníků zaostával nevydařený zvuk.
Skutečným průlomem bylo až vydání druhé řadovky "Beyond the Veil". Hudba Tristanie těží hlavně ze střídání něžného kostelního zpěvu fenomenální Vibeke s různorodým hlasem kytaristy Mortena (dnes již bývalého člena). Tento prvek najdete na "Beyond the Veil" v hojném množství. Kromě toho zde hostují brilantně využité housle vynořující se vždy v odlehčené symfonické pasáži. Písně jako titulní "Beyond the Veil", "Lethean River", či "Angina" jsou složeny podle osvědčeného, výše naznačeného "tristanovského" principu. Výjimku tvoří čtvrtá "opus Relingue" ve které se chlapci (a jedna dívka) nechali inspirovat severskými větry a pořádně se do toho opřeli. Tato změna je patrná zejména díky tomu, že jí předchází pomalá a něžná "A Sequel of Decay". Malým zklamáním je pro mne instrumentální "Simbelmyně". Zdá se mi nedotažená, useknutá. Myslím, že jinak výtečný klávesista Einar má dostatek talentu na vytvoření delší kompozice. Poslední "Dementia" sice není klasickým outrem, ale funkci závěrečné znělky plní znamenitě. Nejlepším co album nabízí je asi skladba "Aphelion". Najdete v ní vše čím tvorba Tristanie oplývá, je zároveň nejdelší a nejpropracovanější kompozicí na albu. Deska jako celek zní celistvě, na konečném dojmu má jistě podíl i vhodné seřazení skladeb.
Člověk se až diví, kde se v partě mladých amatérů bere taková dávka inspirace skloubená s velkým talentem díky němuž je "Beyond the Veil" aktuální i po vydání nového alba "World of Glass".